WELCOME

Křídla...

Je večer...tma je všude kolem...skrz okno je vidět malá holčička sedící své babičce na klíně...smějí se...smích ženy je tak moc upřímný...zní v něm dobrota...a hlavně láska...láska ke světu a hlavně tomu dítěti...malému tmavovlasému andílkovi...stačil jeden jediný úsměv andílka s krásně bílými křidélky...a ona byla šťastná...tak moc...

"vždyť už přece vstávej, venku je tak krásný den...svítí sluníčko...pojď, půjdeme na procházku".....stojím uprostřed cesty...dvě postavy jsou ke mně blíž a blíž...už je mám nadohled...bojím se, že do mě narazí...zavřu oči...ale nestalo se tak...ony skrz mne prošly..jdou dál...jako bych pro ně neexistovala...a vlastně nejsem...do téhle doby už dávno nepatřím...

ptáci zpívají...slunce nádherně svítí..."podívej louka plná pampelišek, pojď upleteme si věnečky"..."ale vždyť já to přece neumím"..."naučím tě to"..."ale co, když mi to nepůjde?"..."tak ti pomůžu"....skrz louku běží dvě postavy...ruku v ruce...úsměv na tváři...a věnečky z pampelišek na hlavách...."babi a nebolí to kytičky, když umírají?"...."nebolí, vždyť to není jejich konec...zrodí se znovu"...."takže můžu zachránit i toho ptáčka, co už se nehýbá?"..."andílku my s tím už nic nenaděláme, to musí příroda"...."a jak dlouho to bude trvat?"....

"babi, podívej...padá hvězda...rychle si něco přej"....na tváři stařenky se objeví úsměv..."co sis přála?".."já chtěla být velká..vyrůst...nebýt už dítě"..."babi, co ti je...je ti dobře?"....bílá tvář...skelné oči...poslední dobou ji takto viděla často...bála se, že to je jí, že dělá něco špatně...ale bylo to úplně jinak...

listy opadaly a znovu narostly, květiny odkvetly a znovu se na nich objevily ty tolik známé barvy...a vítr roznesl tu krásnou vůni...ubíhal rok za rokem...dívka už dávno bílá křídla ztratila...nejenom je...přišla i o ni...sedí uprostřed louky plné pampelišek a vzpomíná...vrátila se do časů, kdy byla šťastná...jen ji nemůže nijak obejmout, pohladit...

je tam jako třetí přihlížející osoba....připadá jí to jako včera, když nosila plyšového králíčka všude s sebou...a babička mu dávala mrkvičku...a potají ji ujídala...to, aby dívka byla šťastná...šťastná proto, že její přítel žije...padá hvězda...a já si přeju být zase ta malá holka jako kdysi...aby mi znovu narostla křídla a já mohla létat...